Selektivní expozice je často vedena touhou cítit se dobře ze sebe a ze svých přesvědčení. Tím, že se vystavíme pouze informacím, které potvrzují naše stávající přesvědčení, se můžeme vyhnout nepohodlí z konfrontace s informacemi, které jim odporují. To může vést k zúžení našich perspektiv a snížené schopnosti kriticky přemýšlet o světě kolem nás.
Selektivní expozici mohou ovlivnit i naše sociální sítě. Máme sklon obklopovat se lidmi, kteří sdílejí naše přesvědčení a hodnoty, což může dále posílit naši selektivní expozici. To může vytvořit echo komory, kde jsou lidé vystaveni pouze informacím, které potvrzují jejich přesvědčení, a nikdy nemusí konfrontovat odlišné názory.
Existuje řada způsobů, jak překonat selektivní expozici. Jedním z nich je být si vědom svých vlastních předsudků a vyvinout vědomé úsilí vystavit se informacím, které zpochybňují naše přesvědčení. Dalším je hledat různé zdroje informací, včetně těch z různých kultur a perspektiv. Konečně můžeme mluvit s lidmi, kteří s námi nesouhlasí, a pokusit se pochopit jejich pohledy. Díky těmto věcem se můžeme otevřít novým nápadům a stát se informovanějšími a všestrannějšími.
Zde je několik příkladů selektivní expozice:
* Osoba, která věří ve změnu klimatu, může číst pouze články a sledovat dokumenty, které podporují její víru, a přitom ignorovat nebo ignorovat články a dokumenty, které prezentují důkazy proti změně klimatu.
* Osoba, která podporuje určitou politickou stranu, může pouze sledovat zpravodajské kanály a číst noviny, které se shodují s názory jejich strany, přičemž ignoruje nebo zlevňuje zpravodajské kanály a noviny, které podporují názory druhé strany.
* Osoba, která je věřící, může pouze číst náboženské texty a naslouchat náboženským vůdcům, kteří potvrzují jejich víru, a přitom ignorovat nebo zlevňovat náboženské texty a náboženské vůdce, kteří prezentují odlišné přesvědčení.
Selektivní expozice může být problémem, protože může vést k tomu, že lidé budou stále více zakořeněni ve svých přesvědčeních, i když nejsou podloženi důkazy. Může to také vést k zúžení našich perspektiv a snížené schopnosti kriticky přemýšlet o světě kolem nás.