1. Délka a tvar :Volavka modrá má dlouhý, špičatý a oštěpovitý zobák. Délka zobáku umožňuje volavce dostat se do mělkých vod nebo bahenních oblastí, aby chytila kořist pod vodou.
2. Ozubení :Okraje zobáku volavky mají malé ostré zoubky, které působí jako drobné zuby směřující dozadu. Tyto zoubky pomáhají volavce pevně uchopit kluzkou kořist, aniž by ji nechaly uniknout.
3. Senzorická funkce :Zobák volavky modré je dobře inervován smyslovými receptory, díky čemuž je vysoce citlivý na dotek. Tato citlivost umožňuje volavce detekovat i sebemenší pohyb kořisti pod vodou nebo skrytou ve vegetaci.
4. Mandibuly :Horní a dolní kusadla zobáku tvoří funkční pár. Horní čelist je mírně prodloužená a překrývá spodní čelist, což pomáhá volavce pevně držet kořist.
5. Mechanismus rychlého úderu :Velké modré volavky mají pozoruhodnou kontrolu nad svými zobáky. Dokážou rychle a přesně vystrčit krk a zobáky dopředu, aby svou kořist nabodli rychlostí blesku. Náhlý úder jim umožňuje efektivně chytit rychlé a vyhýbavé vodní tvory.
6. Velikost mezery :Volavky mají poměrně širokou mezeru (maximální otvor mezi kusadly), což jim umožňuje spolknout velkou kořist celou nebo v případě potřeby odtrhnout značné kusy potravy.
7. Víceúčelový nástroj :Kromě chytání kořisti plní zobák pro volavku také několik dalších funkcí, jako je úprava peří, preparování, stavba hnízd a obrana proti predátorům.
Tyto adaptace zobáku umožňují volavek modrým využívat jejich rybožravou (rybožravou) a příležitostnou strategii hledání potravy v různých mělkých vodních biotopech a úspěšně chytat a konzumovat různé vodní tvory, včetně ryb, žab, vodního hmyzu, malých savců a dokonce i plazi.