Společenská povaha:
Andulky, vědecky známé jako Melopsittacus undulatus, jsou přirozeně společenská a společenská stvoření. Ve svém rodném prostředí v Austrálii žijí ve velkých hejnech, často čítajících tisíce. Toto společenské chování je hluboce zakořeněno v jejich povaze, díky čemuž se jim daří v sociálním prostředí.
Vnoření kolonií:
Andulky vykazují koloniální hnízdění. Ve volné přírodě si staví hnízda ve velkých společných koloniích, kde se několik párů může množit a vychovávat mláďata v těsné blízkosti. Toto hnízdní uspořádání dále posiluje jejich sociální tendence a posiluje vazby v hejnu.
Komunikace skupiny:
Andulky jsou známé svými vokalizacemi a ke vzájemné komunikaci používají různé cvrlikání a volání. Každé volání nese specifické významy, jako je vyjádření vzrušení, nebezpečí, hladu nebo zájmu o páření. Tím, že komunikují a reagují na volání druhé, udržují andulky sociální interakce v hejnu.
Vzájemná úprava:
Andulky se zapojují do vzájemného česání, známého jako „preening“, aby posílily sociální vazby a udržely si peří. Tráví čas vzájemným předpíráním peří, odstraňováním nečistot a parazitů. Toto chování dále posiluje jejich sociální strukturu a podporuje pocit společenství ve stádě.
Silná pouta a partnerství:
Andulky si často vytvářejí silné vazby s konkrétními jedinci v rámci hejna a vytvářejí tak celoživotní partnerství. Tato partnerství jsou zásadní pro úspěch chovu, protože páry spolupracují na stavbě hnízd, inkubaci vajec a výchově mláďat. Vzájemně se o sebe starají, poskytují teplo, ochranu a společnost.
Celkově je sociální chování andulek hluboce zakořeněno v jejich povaze a zásadní pro jejich přežití a pohodu. Prospívají v sociálním prostředí, projevují silný smysl pro komunitu, komunikaci a vzájemnou podporu, což zdůrazňuje, proč jsou právem považováni za společenské ptáky.