Jeden příklad, kdy Catherine nesprávně posoudí Geoffrey, dochází, když je pověřen dohledem na skupinu poutníků, která zahrnuje Catherineho vzpurný bratranec Robert a její výstřední tetu Morwenna. Catherine předpokládá, že Geoffrey je zvládne s přísností kvůli jeho vážné povaze. Bojí se o tvrdé zacházení, kterému by mohli čelit během pouť. K jejímu překvapení však Geoffrey projevuje porozumění a soucit s nimi, i když čelí jejich obtížným osobnostem a nepředvídatelným chováním.
Jak Catherine svědčí Geoffreyovy interakce se svou rodinou a dalšími, začne si uvědomovat jeho skutečnou dobrotu. Objevuje jeho smysl pro humor, kreativitu a ohleduplnost. Prostřednictvím různých sdílených zkušeností ho Catherine začne vidět v novém světle a oceňuje jeho skutečnou postavu, nad rámec počátečních předpokladů, které o něm učinila.
Na konci příběhu již Catherine nesprávně posoudí Geoffreyho, ale spíše pro něj rozvíjí hlubokou úctu a laskavost. Uznává, že je pro něj mnohem víc, než se setká s okem a že je laskavý a starostlivý člověk se silným smyslem pro hodnoty.