1. Dělení buněk a tvorba tkání :Meristématické buňky v kořenu podléhají rychlému buněčnému dělení prostřednictvím mitózy. Tato dělení produkují nové buňky, které se diferencují do různých tkání a struktur kořene, jako je epidermis, kortex, endodermis a vaskulární tkáně (xylém a floém).
2. Růst a prodlužování kořenů :Souvislé buněčné dělení v meristematické zóně vede k prodlužování kořene. Jak jsou přidávány nové buňky, kořen roste dolů do půdy, což umožňuje rostlině absorbovat vodu a živiny z většího objemu půdy.
3. Produkce kořenových vlásků :Meristématické buňky také dávají vzniknout kořenovým vláskům, což jsou specializované výběžky epidermálních buněk, které zvětšují povrchovou plochu kořene. Kořenové vlásky výrazně zvyšují vstřebávání vody a minerálních živin z půdy a umožňují rostlině účinný příjem živin.
4. Formace laterálního kořene :Kromě primárního kořene přispívá meristematická aktivita v kořeni také k rozvoji postranních kořenů. Tyto postranní kořeny vycházejí z pericyklických buněk v meristematické oblasti. Tvorba postranních kořenů dále rozšiřuje kořenový systém, zlepšuje ukotvení rostliny a kapacitu příjmu živin.
5. Výměna a regenerace :Meristématické buňky slouží jako nepřetržitý zdroj nových buněk, které nahrazují starší nebo poškozené buňky. Tato pokračující buněčná obnova zajišťuje údržbu a opravu kořenového systému po celou dobu života rostliny.
V souhrnu je mitotická aktivita v kořeni meristému zodpovědná za buněčné dělení, tvorbu tkáně, prodlužování kořenů, produkci kořenových vlásků, vývoj laterálních kořenů a buněčnou náhradu. Tyto procesy společně přispívají k růstu rostliny, získávání živin a celkovému zdraví kořenového systému.