Výrazné pruhy :Quaggas měl výrazné pruhy na kabátech. Tyto pruhy byly výraznější na přední části jejich těla a směrem k zadní části postupně mizely. Pruhy potenciálně sloužily jako forma maskování, pomáhaly kvagům splynout s okolím a vyhýbat se predátorům.
Hovingové chování :Kvagové byli vysoce společenská zvířata a žili ve velkých stádech, často čítajících tisíce. Toto stádní chování poskytlo několik výhod, jako je zvýšená ochrana před predátory, zlepšená efektivita hledání potravy a zlepšená komunikace ve skupině.
Schopnosti pastvy :Quaggové byli dobře přizpůsobeni svému pastevnímu životnímu stylu. Měli specializovaný trávicí systém, který jim umožňoval účinně extrahovat živiny z trav a jiného rostlinného materiálu. Tato adaptace umožnila kvagům prospívat v otevřených pastvinách a savanách, kde primárně žili.
Rychlost a výdrž :Kvagy byly známé svou působivou rychlostí a hbitostí. Mohli dosáhnout vysoké rychlosti při útěku před predátory nebo během sezónních migrací. Jejich vytrvalost jim také umožňovala cestovat na velké vzdálenosti při hledání potravin a vodních zdrojů.
Sluch a zrak :Quaggas měl vynikající sluch a zrak, což byly nezbytné adaptace pro přežití ve volné přírodě. Jejich bystré smysly jim umožnily odhalit potenciální hrozby, identifikovat predátory a z dálky lokalizovat zdroje potravy.
Velikost a stavba těla :Quaggas byli poměrně velcí koňovití, dosahující výšky 12 až 14 rukou (přibližně 122 až 142 cm v rameni). Díky své robustní stavbě, svalnaté struktuře a robustním kopytům se dobře hodily pro procházení náročných terénů a vyhýbaní se predátorům.
Tyto úpravy společně přispěly k úspěchu a přežití kvaga v jejich původních stanovištích. Bohužel, kvůli nadměrnému lovu a ztrátě stanovišť, kvagy čelily poklesu populace a nakonec vyhynuly na konci 19. století. V současné době probíhají snahy o zachování a oživení druhu prostřednictvím selektivních šlechtitelských programů, jejichž cílem je znovu vytvořit vlastnosti a genetickou rozmanitost původních kvaga.