Všechny rostlinné, zvířecí a řasy mají buněčnou membránu, která tvoří fosfolipidovou dvojvrstvu, která obklopuje buňku a reguluje pohyb látek do a ven z buňky.
2.Cytoplasm:
Cytoplazma je gelová látka nalezená v buněčné membráně a obsahuje různé organely a molekuly nezbytné pro buněčné funkce. Je přítomen ve všech třech typech buněk.
3.ribosomy:
Ribosomy jsou zodpovědné za syntézu proteinů a jsou složeny z RNA a proteinů. Jsou přítomny v buňkách zvířat, rostlin a řas.
4.nukleová kyseliny (DNA a RNA):
Všechny tři typy buněk obsahují nukleové kyseliny, včetně DNA (kyselina deoxyribonukleová) a RNA (ribonukleová kyselina). DNA ukládá genetické informace, zatímco RNA hraje různé role v syntéze proteinů a regulaci genu.
5.endoplazmatické retikulum (er):
ER je síť membrán, která prochází buňkou. Je zodpovědný za skládání proteinů, modifikaci a transport a může být hladký (SER) nebo hrubý (RER), přičemž v druhém případě se k němu připojí ribozomy.
6.golgi aparát (komplex Golgi):
Golgi aparát je organela zapojená do zpracování, modifikace a transportu proteinů a lipidů. Skládá se ze stohovaných membrán zvaných cisternae a nachází se v buňkách zvířat, rostlin a řas.
7.mitochondrie:
Mitochondrie jsou „powerhouses buňky“ a produkují energii ve formě ATP (adenosin triphosfát) buněčným dýcháním. Jsou přítomny ve všech třech typech buněk.
8.Cytoskeleton:
Cytoskelet je síť proteinových filamentů a tubulů, která poskytuje strukturální podporu pro buňku a je zapojena do pohybu buněk. Je přítomen v buňkách zvířat, rostlin a řas.
Jedná se o některé základní buněčné složky sdílené buňkami zvířat, rostlin a řas. Zatímco vykazují určité variace a specializace založené na jejich specifických funkcích a rolích, přítomnost těchto společných rysů podtrhuje základní podobnosti v buněčné organizaci mezi různými organismy.