Přímý dopad na zásobování potravin:
* Snížená dostupnost kořisti: Králíci jsou primárním zdrojem potravy pro kojoty, zejména v oblastech, kde jsou hojné. Jejich nepřítomnost by pro kojoty vytvořila závažný nedostatek potravin, což by je přinutilo spoléhat se na alternativní zdroje kořisti.
* Zvýšená konkurence: Nedostatek králíků by zintenzivnil konkurenci o další kořist, jako jsou hlodavce, ptáci a větší savci, s dalšími predátory, jako jsou lišky, jestřábi a sovy.
* hladovění a zvýšená úmrtnost: Snížená dostupnost potravin by mohla vést k hladovění, podvýživě a ke zvýšení úmrtnosti mezi kojoty. To by dopadlo zejména na mláďata a starší, slabší jednotlivce.
nepřímé dopady:
* Změny v chování: Kojoti by se mohli při hledání jídla a agresivnější a odvážnější a potenciálně zvyšují interakce s lidmi nebo hospodářskými zvířaty.
* posun v dosahu a stanovišti: Kojoti mohou být nuceni rozšířit svůj rozsah a přestěhovat se do nových oblastí při hledání jídla, potenciálně se setkat s novými predátory nebo konkurenty.
* pokles populace: Snížená dostupnost potravin, zvýšená konkurence a vyšší úmrtnost by pravděpodobně vedla k významnému poklesu populace kojotů.
Potenciální dlouhodobé důsledky:
* narušení ekosystému: Ztráta kojotů by mohla mít zvlnění v celém ekosystému, což by mohlo vést ke změnám v populacích jiných druhů, jako jsou hlodavci nebo vychytávače.
* Zvýšené riziko ohnisek onemocnění: Pokles populací kojotů může snížit jejich schopnost regulovat populace kořisti, což vede k potenciálním ohnisek nemocí, které by mohly ovlivnit jiné druhy, včetně lidí.
Důležitá poznámka: Specifické účinky onemocnění králíků na kojoty by závisely na faktorech, jako je geografická poloha, závažnost králíka a dostupnost alternativních zdrojů kořisti. Je však zřejmé, že králičí choroba by měla významný a negativní dopad na populace kojotů.