1. Změna klimatu: Mastodoni žili během epochy pleistocénu, která zažívala výrazné výkyvy klimatu. Postupný posun směrem k teplejšímu a suššímu klimatu během pozdního pleistocénu představoval pro mastodonty výzvy, protože jejich stanoviště se měnila a zdroje potravy se staly vzácné.
2. Ztráta stanovišť: Se změnou klimatu začaly lesy ustupovat pastvinám a pouštím. Tato ztráta jejich preferovaného prostředí dále omezila rozsah mastodontů a přístup ke zdrojům potravy, jako jsou listy stromů, větve a další vegetace.
3. Soutěž: Příchod dalších býložravců, jako jsou mamuti a býložravé druhy, přinesl konkurenci o zdroje a zdroje potravy. Tato zvýšená konkurence vyvolala další tlak na populace mastodontů.
4. Lov na lidi: Lidé přišli do Severní Ameriky během pozdního pleistocénu a začali lovit mastodonty pro jídlo a materiály. Zatímco rozsah, v jakém lidský lov přispěl k jejich vyhynutí, je diskutován, pravděpodobně hrál roli při snižování populací mastodontů.
5. Nemoc: K poklesu populací mastodontů mohlo přispět i zavlečení nových chorob nebo patogenů lidmi nebo jinými migrujícími druhy. Nemoci se mohou rychle šířit a ovlivnit přežití a reprodukční úspěch zvířat.
6. Nízká genetická diverzita: Mastodoni měli relativně nízkou genetickou rozmanitost, díky čemuž byli zranitelnější vůči změnám prostředí a nemocem. Tento nedostatek genetických variací snížil jejich schopnost přizpůsobit se a reagovat na měnící se podmínky.
Kombinace těchto faktorů, jako je změna klimatu, ztráta stanovišť, konkurence, lidský lov, nemoci a nízká genetická rozmanitost, nakonec vedla k vyhynutí mastodontů. Tyto faktory v průběhu času působily společně, aby vyčerpaly jejich populace a nakonec způsobily jejich zmizení asi před 10 000 až 11 000 lety.