1. Infekce:Otevřená rána je náchylná k infekci bakteriemi, viry a houbami. Tyto mikroorganismy při svém růstu a množení uvolňují odpadní produkty a toxiny, které způsobují zápach rány.
2. Mrtvá tkáň:Jak se rána hojí, může se v lůžku rány hromadit poškozená a mrtvá tkáň. Tyto tkáně se rozkládají a uvolňují nepříjemný zápach.
3. Zánět:Zánět je normální reakcí na zranění a pomáhá tělu léčit. Může však také vést k uvolňování chemikálií a tekutin, které přispívají k zápachu rány.
4. Nedostatek kyslíku:Když je rána otevřená, je vystavena vzduchu, který obsahuje kyslík. Kyslík pomáhá zabíjet bakterie a podporuje hojení. Hluboké rány nebo rány s omezeným průtokem krve však mohou mít omezený přísun kyslíku, což vytváří anaerobní prostředí, které umožňuje prospívat některým bakteriím produkujícím zápach.
5. Drenáž:Pokud z rány odtéká hnis nebo jiné tekutiny, může to také přispívat k zápachu. Hnis je směs bílých krvinek, odumřelé tkáně a bakterií, které všechny mohou uvolňovat nepříjemné pachy.
Je důležité udržovat ránu čistou, suchou a chráněnou před další kontaminací, aby se minimalizoval zápach a podpořilo se hojení. Konzultace s veterinářem je nezbytná pro správnou péči o ránu a léčbu, aby se zabránilo infekci a komplikacím.