1. kopání jámy: Larva antliové používá své silné čelisti k kopání kuželové jámy ve volné písčité půdě. Tato jáma se obvykle svažuje dolů, což ztěžuje kořist vylézt ven.
2. čekání na kořist: Larva se pak pohřbí na dně jámy a ponechává vystavené pouze své silné čelisti.
3. chytání kořisti: Když do jámy spadne mravenec nebo jiný malý hmyz, antlion používá své silné čelisti, aby jej rychle popadl a přetáhl ho pod písek.
4. krmení: Antlion pak vstříkne trávicí enzymy do své kořisti, zkapalňuje své vnitřky a vysává živiny.
Proto je „hnutí“ antlionové larvy spíše o vytváření pasti než o přesunu jejího těla. Samotná larva zůstává relativně stále na dně jámy a čeká, až se její kořist upadne.