Rosomáci spoléhají na své přirozeně tajnůstkářské a osamělé chování spolu se svými bystrými smysly a schopností pohybovat se rychle a tiše, aby se vyhnuli odhalení. Obývají husté lesy a odlehlé horské oblasti, kde je méně přirozených predátorů. Jsou také známí svými silnými drápy, hbitostí a silou, což jim dává výhodu, když čelí predátorům nebo pronásledují kořist.
Místo maskování používají rosomáci především úkryt a své přirozené prostředí, aby nebyli viděni. Dávají přednost obývání oblastí s bohatými úkryty a kryty, jako je hustý podrost, skalní štěrbiny a duté kmeny. Pomocí těchto úkrytů pozorují své okolí, odpočívají a vyhýbají se potenciálním hrozbám. Navíc jejich opatrné a nepolapitelné chování jim pomáhá vyhnout se odhalení a umožňuje jim přežít v náročných a často odlehlých stanovištích.