Někteří psi jsou náchylnější ke strachu než jiní, v závislosti na jejich plemeni, genetice a individuálních osobnostních rysech. Například některá plemena psů, jako jsou němečtí ovčáci a dobrmanští pinčové, jsou často chována pro své ochranné vlastnosti, které mohou zvýšit pravděpodobnost, že se budou bát cizích lidí nebo budou vnímat určité situace jako ohrožující.
Na druhé straně se naučený strach rozvíjí prostřednictvím asociací, které si pes vytváří s konkrétními předměty, situacemi nebo zvuky. Pokud má například pes negativní zkušenost, jako je napadení jiným psem, může si toto konkrétní plemeno psa spojovat s nebezpečím, což vede ke strachu z budoucích setkání.