* Fragmentace stanoviště: Lidské činnosti, jako je zemědělství, osady a rozvoj infrastruktury, rozbíjejí obrovské pastviny a savany, na nichž divoké psi závisí. Tato fragmentace izoluje populace a omezuje jejich schopnost najít jídlo a kamarády.
* konverze půdy: Lesy jsou čisté pro dřevo, zemědělskou půdu a další použití, což snižuje oblasti vhodné pro divoké psy. Tato ztráta stanoviště přímo ovlivňuje jejich základnu kořisti a snižuje jejich lovecké základny.
* Konflikt člověka-Wildlife: S rozšiřováním lidských populací se zvyšuje setkání mezi divokými psy a hospodářskými zvířaty. To často vede k odvetným zabíjení divokých psů, což dále snižuje jejich počet.
* Změna klimatu: Změna klimatu mění vzory srážek, což vede k suchům a změnám vegetace. Tyto dopady ovlivňují dostupnost kořisti divokých psů, což jim ztěžuje přežití.
Důsledky:
* pokles populace: Ztráta stanoviště je hlavním faktorem úpadku afrických populací divokých psů. Nyní jsou považováni za ohrožený druh.
* Snížená genetická rozmanitost: Izolované populace snížily genetickou rozmanitost, což je činí zranitelnější vůči změnám nemocí a životního prostředí.
* Zvýšená konkurence: S menším stanovištěm čelí divočtí psi zvýšenou konkurenci o zdroje od jiných predátorů, jako jsou lvi a hyeny.
Co lze udělat?
* chráněné oblasti: Rozšiřování a řízení chráněných oblastí je zásadní pro zajištění bezpečných rájů pro divoké psy.
* angažovanost komunity: Je nezbytná práce s místními komunitami na řešení konfliktů z lidských a tislimů a podpoře udržitelného využití území.
* úsilí o protipochování: Pro jejich přežití je nezbytná ochrana divokých psů před pytláctvím a nelegálním lovem.
* obnovení stanoviště: Obnovení degradovaných stanovišť může pomoci zvýšit nosnou kapacitu pro divoké psy a další divočinu.
Ztráta stanoviště je vážnou hrozbou pro budoucnost afrických divokých psů. Přijetím opatření k ochraně svých stanovišť a řízení konfliktů lidského a tislife můžeme pomoci zajistit jejich přežití po generace.