vokalizace:
* Bark: Klasický psí zvuk, který se používá z různých důvodů, včetně upozornění, pozdravu a vyjadřování vzrušení nebo frustrace.
* Howl: Dlouhý, natažený zvuk, který se často používá pro komunikaci na velké vzdálenosti nebo k vyjádření osamělosti.
* zakroucení: Nízký, gutturální zvuk používaný jako varování nebo hrozba.
* kňučení: Vysoký zvuk často vyjadřuje bolest, úzkost nebo touhu po něčem.
* yelp: Ostrý, náhlý zvuk, který se často používá k vyjádření překvapení nebo bolesti.
* sniffle: Měkký, nosní zvuk často vydával, když pes voní něco zajímavého.
* Pant: Rychlý, mělký dýchací zvuk, který je často vydáván, když je pes horký nebo stresovaný.
* Squeal: Zvuk s vysokým pólem, který je často vydáván, když je pes nadšený nebo hravý.
Neovocalizace:
* ocas vrtí: Znamení štěstí a vzrušení.
* uši perked up: Znamení bdělosti a zájmu.
* Postoj těla: Řeč těla psa může zprostředkovat spoustu informací, od přátelských po ohrožující.
* lacevství: Zatímco vokalizace, je to také fyzický akt, který dokáže komunikovat stres nebo vzrušení.
Specifické zvuky, které pes vydává, se mohou lišit v závislosti na plemeni, věku a individuální osobnosti.
Je důležité si uvědomit, že vokalizace a řeč těla psa jsou jejich primární způsoby komunikace s lidmi. Věnovat pozornost těmto podnětům vám může pomoci pochopit potřeby a pocity vašeho psa.