* proto-indo-evropské kořeny: Slovo „pes“ lze vysledovat zpět k proto-indoevropskému jazyku, hypotetickému předku mnoha moderních evropských jazyků. Předpokládá se, že proto-indoevropské slovo bylo něco jako „*kwon-“, což znamená „pes“ nebo „honič“.
* více větví: Z tohoto jediného kořene se v různých jazykových rodinách objevila různá slova pro „psa“:
* Germanic: "Hund" (německý), "Hound" (angličtina)
* italic: "Canis" (latina), "Cane" (italština)
* Slovic: "PES" (ruština), "PAS" (Čech)
* Řek: "Kyon" (κύων)
* Indo-Iranian: "Śvan" (Sanskrit), "Span" (Peršan)
* tajemství „pes“: I když známe původ slova, přesné spojení mezi proto-indoevropským „*kwon-“ a anglickým „pes“ je nejasné. Je možné, že anglické slovo je přímým potomkem, ale mohlo by se také vyvinout jinými, méně přímými cestami.
* možné zvukové připojení: Některé teorie naznačují, že zvuk „pes“ mohl pocházet ze zvukových psů, jako je „woof“ nebo „kůra“. Toto je čistě spekulace, ale je to zajímavý nápad.
Na závěr: Původ slova „pes“ je složitý a mnohostranný. I když můžeme sledovat jeho kořeny zpět k proto-indoevropskému jazyku, přesná cesta k anglickému slovu zůstává poněkud záhadná. Je to důkaz fascinující historie jazyka a jak se slova vyvíjejí v průběhu času.