Představte si například populaci králíků. Králíci žijí v lese a jejich srst je hnědá. Tato barva srsti jim pomáhá maskovat se před predátory.
Najednou se změní prostředí. Les je vymýcen a králíci nyní žijí na poli. Hnědá srst již není tak účinná při maskování králíků a začínají je sbírat dravci.
Nejúspěšnější v maskování jsou králíci, kteří mají srst buď velmi světlou nebo velmi tmavou. Králíci se světlou srstí dokážou splynout s trávou a králíci s tmavou srstí zase se stromy. Středně osrstění králíci jsou pro dravce nejviditelnější a jsou to ti, kteří se s největší pravděpodobností nechají sebrat.
Postupem času se v populaci zvyšuje frekvence králíků se světlou a tmavou srstí a frekvence králíků se střední srstí klesá. Toto je příklad rušivého výběru.