1. Neokortex: Tato část mozku je zodpovědná za kognitivní funkce vyšší úrovně, jako je plánování, řešení problémů a sociální uvažování. Primáti, zejména lidé, mají vysoce rozvinutý neokortex, který jim umožňuje porozumět složitým sociálním podnětům, vytvářet vazby a navigovat složité sociální hierarchie.
2. Zrcadlové neurony: Tyto specializované mozkové buňky jsou považovány za zásadní pro empatii a sociální učení. Vystřelí, když pozorujeme akci, jako bychom ji sami vykonávali. To nám umožňuje porozumět záměrům a emocím druhých, podporovat sociální vazbu a spolupráci.
3. Vokalizace a jazyk: Primáti mají řadu vokalizací a někteří, jako lidé, vyvinuli složité jazykové systémy. Komunikace umožňuje sdílení informací, vyjednávání a sociální koordinaci, vše zásadní pro složité sociální struktury.
4. Sociální péče: Toto chování, běžné u mnoha druhů primátů, posiluje sociální vazby a posiluje soudržnost skupiny. Může pomoci navázat dominantní hierarchie a vyřešit konflikty.
5. Dlouhodobé sociální vazby: Mnoho primátů, zejména těch, kteří žijí ve složitých sociálních skupinách, tvoří silné pouta, které mohou trvat roky. To podporuje spolupráci, umožňuje sdílené přenos znalostí a přispívá ke stabilitě sociální struktury.
6. Flexibilní sociální strategie: Primáti jsou ve svém sociálním chování často vysoce přizpůsobiví. Mohou změnit své sociální strategie v závislosti na kontextu, jako je formování aliancí, manipulace s ostatními nebo řešení konfliktů různými způsoby.
Je důležité si uvědomit, že tyto faktory jsou vzájemně propojeny a spolupracují. Vývoj složitého sociálního systému vyžaduje kombinaci biologických a behaviorálních adaptací. I když jsou tyto struktury důležité, je také důležité zvážit roli faktorů prostředí, kulturních vlivů a evolučních tlaků při utváření primární sociální složitosti.