Když vlk zemře, jeho tělo je rozloženo různými organismy, včetně bakterií, hub, hmyzu a mršiny. Tyto organismy rozkládají vlčí tkáně a recyklují jeho živiny zpět do ekosystému.
Bakterie a houby jsou prvními rozkladači, kteří dorazili k mršině vlka. Začínají rozkládat měkké tkáně, jako je kůže, svaly a orgány. Jak se tyto tkáně rozkládají, uvolňují živiny, které přitahují hmyz.
Hmyz je důležitým rozkladačem vlčích těl. Živí se rozkládajícími se tkáněmi a pomáhají je rozkládat na menší kousky. Mouchy, brouci a mravenci jsou některé z nejčastějších druhů hmyzu, které se živí vlčími mrtvolami.
Mravenci jsou také důležitými rozkladači vlčích těl. Živí se kostmi a jinými tvrdými tkáněmi, které zůstanou poté, co bakterie, houby a hmyz odvedou svou práci. Supi, orli a vrány jsou jedni z nejběžnějších mrchožrout, kteří se živí vlčími mrtvolami.
Proces rozkladu může trvat několik měsíců nebo dokonce let, v závislosti na prostředí. V teplém podnebí dochází k rozkladu rychleji než v chladném podnebí. K rozkladu dochází také rychleji ve vlhkém prostředí než v suchém prostředí.
Jakmile je tělo vlka zcela rozloženo, jeho živiny jsou recyklovány zpět do ekosystému. Tyto živiny pak mohou rostliny a zvířata využívat k růstu a rozmnožování.