denaturace :Po smrti se biologické struktury, které udržují konformaci proteinu, rozpadají, což způsobuje, že proteiny ztratí svou nativní strukturu a jsou denaturovány. Tento proces způsobuje, že proteiny jsou náchylnější k chemickým změnám a enzymatické degradaci.
Proteolýza :Enzymy zvané proteázy, které jsou přítomny v tkáních mrtvého organismu a produkují mikroorganismy, začínají rozkládat proteiny na menší peptidy a aminokyseliny. Tento proces je známý jako proteolýza.
Autolýza :Autolýza je sebevědomí tkání v důsledku uvolňování endogenních enzymů zevnitř buněk. Tyto enzymy degradují buněčné složky, včetně proteinů, na menší molekuly.
bakteriální rozklad :Bakterie a další mikroorganismy přítomné v prostředí přispívají k rozkladu proteinů. Produkují různé enzymy, které mohou rozkládat proteiny a využívat je jako zdroj živin. Bakteriální rozklad vede k tvorbě řady produktů, včetně aminokyselin, peptidů a amoniaku.
putrefaction :Putrefaction je rozdělení proteinů určitými bakteriemi, které produkují chybné vonící sloučeniny, jako je sirovodík, amoniak a aminy. Tento proces je často spojen s rozkladem těla zvířat.
deaminace :Deaminace je odstranění aminových skupin z aminokyselin. K tomu může dojít enzymatickými reakcemi nebo neenzymatickými procesy. Deaminace má za následek uvolnění amoniaku a tvorbu keto kyselin.
dekarboxylace :Dekarboxylace je odstranění karboxylových skupin z aminokyselin. Obvykle je katalyzován enzymy známými jako dekarboxylázy. Dekarboxylace vede k produkci aminů a oxidu uhličitého.
Tvorba pokročilých glykačních koncových produktů (AGES) :Postupem času mohou proteiny podléhat neenzymatickým reakcím s cukry, což vede k tvorbě věku. Věky jsou stabilní sloučeniny, které se hromadí v tkáních a jsou zapojeny do stárnutí a různých onemocnění.
Tyto chemické změny mají za následek rozdělení proteinů a uvolňování jednodušších dusíkových sloučenin a dalších molekul. Proces rozkladu nakonec vede k recyklaci živin zpět do životního prostředí a přispívá k biogeochemickým cyklům prvků.