Zde je rozpis toho, proč není přesné říkat, že zvířata jsou „krutá“:
* Instincts Survival: Zvířata jsou naprogramována tak, aby přežila. Pro jejich existenci je nezbytný lov, zabíjení kořisti a dokonce i bojováním v jejich vlastním druhu. Není to poháněno zloby nebo krutostí, ale instinktem k zajištění jídla, území a kamarádů.
* Nedostatek morálního kompasu: Zvířata nemají schopnost porozumět správnému a špatnému stejně jako lidé. Nezažívají vinu, lítost ani koncept morálky.
* různé sociální struktury: Sociální hierarchie a interakce mezi zvířaty se nám mohou zdát tvrdá. Součástí jejich přirozeného chování jsou dominantní displeje, územní spory a dokonce i infanticidy. Tyto akce jsou často poháněny konkurencí o zdroje a nemají být v jejich myslích kruté.
* antropomorfismus: Máme sklon promítat lidské emoce a motivy na zvířata. To, co by se pro nás mohlo zdát kruté, by mohlo být přirozenou součástí jejich životního cyklu nebo způsob komunikace v jejich vlastním druhu.
Namísto „krutého“ pomyslete na:
* přirozený výběr: Chování, která pomáhají zvířatům přežít, se předává generacemi, i když se nám zdá být drsné.
* adaptivní chování: Tato chování jsou často životně důležitá pro přežití druhu.
* instinktivní disky: Zvířata jsou poháněna základními potřebami, jako je hlad, teritorialita a páření, což může vést k akcím, které bychom mohli vnímat jako kruté.
Důležitá poznámka: I když bychom neměli soudit zvířata pomocí lidské morálky, je stále zásadní léčit zvířata s úctou a soucitem. Měli bychom se vyhnout, abychom jim způsobili zbytečnou bolest nebo utrpení a pracovali na ochraně jejich přirozených stanovišť.