Prasata však mají širší škálu vokalizací než lidé, včetně:
* oinks: Nejběžnější prasečí zvuk, který se používá pro různé účely, jako je výzva po pozornosti, vyjádření spokojenosti nebo varování ostatních.
* Grunts: Nízké, gutturální zvuky často používané pro komunikaci ve skupině nebo k vyjádření nepohodlí.
* Squeals: Vysoké zvuky používané k vyjádření bolesti, strachu nebo vzrušení.
* snorts: Krátké, silné vydechování skrz nosní dírky, často používané k vyjádření agrese nebo alarmu.
* Barks: Krátké, ostré zvuky používané ke komunikaci s jinými prasatami.
* řev: Hluboké, silné zvuky používané k zastrašování nebo ohrožení jiných prasat.
Takže, zatímco mechanismus pro vydávání šumu je stejný jako u lidí, prasata mají jedinečný repertoár zvuků a variací v závislosti na kontextu.