1. Úspora energie :Hibernace umožňuje zvířatům ušetřit značné množství energie zpomalením jejich metabolismu. Během hibernace se jejich srdeční frekvence, dýchání a tělesná teplota dramaticky sníží, což vyžaduje méně energie pro základní tělesné funkce. To pomáhá zvířatům přežít z uložených tukových zásob, které si nahromadí před přechodem do hibernace.
2. Snížená dostupnost potravin :V zimě nebo za nepříznivých podmínek má mnoho zvířat omezený přístup ke zdrojům potravy. Hibernace jim umožňuje vydržet delší dobu bez krmení. Jejich zpomalený metabolismus jim umožňuje přežívat z tukových zásob bez okamžité potřeby shánět potravu.
3. Adaptace na chladné počasí :Zvířata v zimním spánku jsou přizpůsobena tak, aby v zimě vydržela nízké teploty. Jejich srst nebo pokrývka těla se stává silnější, aby poskytovala izolaci, a jejich tělesná teplota výrazně klesá, což jim umožňuje snášet chlad po delší dobu, aniž by vynakládali nadměrnou energii.
4. Snížené riziko predace :Hibernace může také nabídnout určitý stupeň ochrany před predátory. Když jsou zvířata ve stavu hlubokého spánku a dobře ukrytá v norách, hnízdech nebo jiných chráněných místech, jsou méně zranitelná predátorstvím, zejména v zimě, kdy mohou mít predátoři potíže s nalezením kořisti.
5. Specifické evoluční rysy :Hibernace je strategie přežití, která se u určitých druhů časem vyvinula. Primárně je pozorován u savců (např. medvědů, netopýrů a některých hlodavců) a některých plazů a obojživelníků. Tyto druhy vyvinuly genetické adaptace, které jim umožňují přežít období nečinnosti a přitom se spoléhat na uloženou energii.
Stojí za zmínku, že ne všechna zvířata se hibernují; některé druhy využívají jiné strategie přežití, jako je migrace nebo fyziologické adaptace, aby se vyrovnaly s náročnými podmínkami prostředí.