1. Fotosyntéza: Rostliny mají specializované buňky zvané chloroplasty obsahující chlorofyl, zelený pigment, který zachycuje sluneční světlo. Prostřednictvím fotosyntézy rostliny využívají energii ze slunečního záření k přeměně oxidu uhličitého a vody na glukózu (cukr) a kyslík. Zvířata na druhé straně postrádají chloroplasty a nemohou provádět fotosyntézu. Pro své energetické potřeby se spoléhají na konzumaci rostlin nebo jiných organismů.
2. Zdroj energie: Rostliny získávají energii především ze slunečního záření fotosyntézou. Zvířata získávají energii z konzumace jiných organismů. Býložravci se živí rostlinami, masožravci jedí jiná zvířata a všežravci konzumují rostliny i zvířata.
3. Výživa: Rostliny jsou autotrofní, což znamená, že si mohou syntetizovat vlastní potravu. Prostřednictvím svých kořenů absorbují vodu a základní živiny, jako je dusík, fosfor a draslík z půdy. Zvířata jsou na druhé straně heterotrofní; k získání základních živin musí konzumovat jiné organismy.
4. Skladování rezerv: Rostliny ukládají přebytečnou glukózu jako škrob v chloroplastech, kořenech, stoncích a semenech. Zvířata ukládají přebytečnou energii do tukových buněk nebo jako glykogen, komplexní sacharid nacházející se ve svalech a játrech.
5. Pohyb: Rostliny jsou obecně stacionární a zakořeněné v zemi. Zvířata si vyvinula různé způsoby pohybu, jako je chůze, běh, létání, plavání a plazení, aby se mohla pohybovat z místa na místo.
6. Buněčné dýchání: Rostliny i zvířata provádějí buněčné dýchání, aby uvolňovaly energii z glukózy. K tomuto procesu dochází v mitochondriích, kde se kyslík využívá k rozkladu glukózy a tvorbě ATP (adenosintrifosfátu), primární energetické měny buněk.
7. Výměna kyslíku a oxidu uhličitého: Během fotosyntézy rostliny uvolňují kyslík a absorbují oxid uhličitý. Během buněčného dýchání rostliny i zvířata uvolňují oxid uhličitý a spotřebovávají kyslík.
8. Reprodukce: Rostliny se mohou rozmnožovat pohlavně i nepohlavně. Nepohlavní rozmnožování zahrnuje produkci potomstva geneticky identického s mateřskou rostlinou, zatímco sexuální rozmnožování zahrnuje fúzi gamet (pylu a vajíček) za vzniku geneticky různorodého potomstva. Zvířata se primárně rozmnožují pohlavně, což zahrnuje fúzi spermií a vaječných buněk.
9. Mnohobuněčnost: Zatímco rostliny i zvířata jsou mnohobuněčné organismy, jejich organizace těla a specializace tkání se liší. Rostliny mají specializované tkáně, jako je xylém a floém pro transport vody, živin a cukrů. Zvířata mají složitější uspořádání tkání, orgánů a orgánových systémů, které plní specializované funkce.
Tyto rozdíly v buněčných aktivitách odrážejí odlišné adaptace a strategie přežití rostlin a zvířat v jejich příslušných stanovištích.