1. Ztráta biologické rozmanitosti: Vymizení druhu snižuje celkovou biologickou rozmanitost ekosystému. Tato ztráta může mít dominový efekt na jiné organismy, které přímo nebo nepřímo závisí na druhu.
2. Narušení potravinových sítí: Druhy jsou propojeny prostřednictvím potravních sítí, kde hrají specifické role jako predátoři, kořist nebo konkurenti. Smrt druhu může tato spojení přerušit, což vede ke změnám velikosti populace jiných druhů.
3. Kaskádové účinky na jiné druhy: Ztráta druhu může mít kaskádové dopady na jiné druhy, které na něj spoléhají při získávání potravy, úkrytu nebo jiných zdrojů. Pokud například vyhyne rostlinný druh, který slouží jako primární zdroj potravy pro býložravce, může to způsobit pokles populace býložravců, což následně ovlivní predátory, kteří jsou na býložravci závislí.
4. Změny stanovišť: Absence druhu může změnit fyzikální a chemické vlastnosti ekosystému. Například, pokud druh stromu uhyne, může vytvořit mezery v lesním porostu, což umožní více slunečnímu záření proniknout na lesní půdu a ovlivnit mikroklima.
5. Zvýšená konkurence: Odstranění druhu může vést ke zvýšené konkurenci mezi jinými druhy, které zabírají podobné výklenky. Tato konkurence může ovlivnit jejich přežití a reprodukční úspěch.
6. Změny v ekosystémových službách: Mnoho druhů poskytuje základní ekosystémové služby, jako je opylování, čištění vody a koloběh živin. Smrt druhu může tyto služby narušit, což má dopad na lidskou pohodu.
7. Ekologická nestabilita: Ztráta druhu může snížit odolnost ekosystému a schopnost zotavit se z narušení. Tato nestabilita může způsobit, že ekosystém bude zranitelnější vůči budoucím změnám životního prostředí.
Konkrétní důsledky úhynu druhu se mohou značně lišit v závislosti na druhu, jeho roli v ekosystému a interakcích mezi různými druhy. Aby se zmírnily účinky úbytku druhů a zachovalo se zdraví ekosystémů, úsilí o ochranu se zaměřuje na ochranu ohrožených druhů a zachování stanovišť, aby se zabránilo vymírání druhů.