* hledání přístřeší: Zvířata mohou hledat úkryt v nory, jeskyních, hnízdách nebo jiných chráněných oblastech, aby se chránily před chladem.
* redukční aktivita: Zvířata mohou snížit celkovou úroveň aktivity, aby se šetřila energie a tělesné teplo.
* hibernace: Některá zvířata, jako jsou medvědi, veverky a netopýři, vstupují do stavu hlubokého spánku nebo torpor zvaného hibernace během nejchladnějších měsíců. Během hibernace jejich tělesná teplota výrazně klesne, jejich metabolismus zpomaluje a spoléhají na uložené rezervy tuku pro energii.
* migrace: Některá zvířata, jako jsou ptáci a některé druhy ryb, migrují během zimních měsíců do teplejšího podnebí, aby unikli chladu.
2. Fyziologické adaptace:
* Zvýšený růst kožešin nebo vlasů: Zvířata mohou během zimy pěstovat silnější kožešiny nebo vlasy, aby zajistily izolaci a udržovaly tělesné teplo.
* Zvýšené skladování tuků: Zvířata mohou na podzim zvýšit své zásoby tuků, aby poskytovaly izolaci a energetické obchody na zimu.
* Změny v průtoku krve: Některá zvířata, jako jsou arktické lišky, mají adaptace, které jim umožňují přesměrovat průtok krve na jejich končetiny, aby se zabránilo omrzlině.
* Termogeneze vyvolaná za studena: Některá zvířata mohou generovat teplo prostřednictvím nehýrající termogeneze, která zahrnuje nedobrovolné svalové kontrakce, které produkují teplo.
3. Biochemické adaptace:
* změny v enzymatické aktivitě: Některá zvířata mají enzymy, které fungují optimálně při nižších teplotách, což jim umožňuje udržovat metabolickou aktivitu v chladu.
* Produkce nemrznoucích proteinů: Některá zvířata, jako jsou některé ryby a hmyz, produkují proteiny nemrznoucí směsi, které brání tvorbě ledových krystalů v jejich tělních tekutinách, což jim pomáhá přežít při mrazivých teplotách.
Tyto adaptace pomáhají zvířatům přežít a prosperovat v prostředích s nízkými teplotami.