Tento koncept má kořeny v klasické ekonomické teorii, zejména v práci Adama Smitha, který tvrdil, že jednotlivci jsou motivováni vlastním zájmem, který prostřednictvím „neviditelné ruky“ trhu v konečném důsledku prospívá společnosti jako celku.
Myšlenka lidí jako čistě ekonomických zvířat je však zjednodušení. I když jsou ekonomické úvahy důležité, lidé jsou také poháněni širokou škálou motivací, včetně:
* sociální spojení: Lidé jsou sociální tvorové, kteří si cení vztahů a komunity.
* Etické hodnoty: Máme pocit správného a špatného a naše činy se často řídí těmito hodnotami.
* altruismus: Jsme schopni jednat z obav o ostatní, i když nám to přímo nevyhovuje.
* Psychologické potřeby: Máme potřeby pro seberealizaci, sounáležitost a význam, což může být důležitější než materiální bohatství.
Kritika konceptu „ekonomického zvířete“:
* příliš zjednodušení: Ignoruje složitost lidského chování a motivace.
* individualismus: Zdůrazňuje individuální vlastní zájem na úkor kolektivního blahobytu.
* materialismus: Upřednostňuje materiální bohatství před jinými hodnotami a cíli.
Alternativy k konceptu „ekonomického zvířete“:
* sociální zvíře: Zdůrazňuje důležitost sociálních souvislostí a spolupráce v lidském chování.
* etické zvíře: Zdůrazňuje roli hodnot a etiky při rozhodování o lidském rozhodování.
* kreativní zvíře: Uznává lidskou schopnost pro inovace, kreativitu a sebevyjádření.
I když metafora „ekonomického zvířete“ může být užitečná pro pochopení určitých ekonomických jevů, je zásadní si uvědomit, že lidé jsou složité bytosti poháněné různými motivy. Více nuanční pochopení lidského chování vyžaduje rozpoznání souhry ekonomických, sociálních, etických a psychologických faktorů.