1. Vokalizace :
- hučení :Žirafy produkují nízkofrekvenční zvuky bzučení, které jsou pro lidi sotva slyšitelné. Používají tyto zvuky pro komunikaci na dlouhou vzdálenost, zejména k navázání a udržování kontaktu mezi jednotlivci a skupinami.
- Grunts and Snorts :Žirafy používají krátké, gutturální chrochtání a odfrčení pro různé účely, jako je navzájem pozdrav, vyjádření spokojenosti nebo nepříjemnosti a vyjadřování varování nebo hrozby.
- řvát :Tato hluboká, hlasitá vokalizace je obvykle spojena s agresivními setkáními, jako jsou muži, kteří soutěží o dominanci nebo obranu jejich území.
- sténání a kliknutí na zvuky :Matky používají měkké sténání a kliknutí na zvuky pro komunikaci s jejich telatami a udržováním úzké vazby.
2. Řeč těla :
- krk :Žirafy se zabývají „krkem“, které zahrnují houpání jejich dlouhých krků sem a tam a často střetávají hlavy. Toto chování je formou dominantního zobrazení a může být také pozdravem nebo způsob, jak vyřešit spory.
- Polohování uší :Pozice a pohyb jejich uší zprostředkovávají různé zprávy. Když upozorňují nebo zájem, žirafy nasměrují uši dopředu, zatímco uši pro zpětného bodu naznačují relaxaci nebo lhostejnost.
- Flicking ocasu :Žirafy někdy shlukují své dlouhé ocasy, aby komunikovaly. Jediný pohyb může být známkou nepříjemnosti, zatímco rychlé švihnutí ocasu může naznačovat rozrušení nebo agresi.
3. Označení vůně :
- vůně žlázy :Žirafy mají vůně umístěné mezi jejich nohama a kolem jejich kopyta. Ukládají vůně močením nebo třením krku na stromech nebo větve a ponechávají chemické signály pro jiné žirafy. Tato značení vůní jim pomáhají rozpoznat jednotlivce, vytvářet území a komunikovat jejich reprodukční status.
Stručně řečeno, žirafy komunikují prostřednictvím vokalizací, řeči těla a značení vůní, aby zprostředkovaly řadu zpráv, od udržování sociálních pouta a zavedení dominance k vyjádření emocí a brány jejich území.