1. Teorie „úseku krku“ (raná myšlenka)
* rané teorie: Jednou se věřilo, že žirafy natáhly krky, aby dosáhly vysokých listů, což způsobilo, že se po generace protahovaly. Toto je známé jako teorie „Lamarckian“, pojmenovaná po Jean-Baptiste Lamarck, který navrhl, že získané rysy jsou předávány.
* Proč je to špatně: Tato teorie je nesprávná, protože získané rysy (jako delší krk v důsledku protahování) nejsou předávány geneticky.
2. Přirozený výběr a vítězný rys:
* Konkurence na jídlo: V drsném prostředí s omezeným jídlem měly žirafy s mírně delšími krky výhodu. Mohli by dosáhnout vyšších listů, které jiná zvířata nemohla, což jim umožnilo přístup k hojnějšímu zdroji potravy.
* přežití a reprodukce: Tyto žirafy s delšími krky častěji přežily, našli kamarády a předali své geny svým potomkům. Během mnoha generací to vedlo k postupnému zvýšení délky krku v populaci žirafy.
* evoluční výhoda: Žirafy s delšími krky měly větší šanci na přežití a reprodukci, což z nich činí dominantní vlastnost.
3. Další faktory:
* sexuální výběr: Delší krky mohou být také pro kamarády atraktivní, což dále zvyšuje jejich šance na reprodukci.
* Konkurence pro kamarády: Mužské žirafy používají své krky pro blikání krku a v těchto soutěžích může být výhodný krk.
4. Teorie „krku“ revidovala
* moderní porozumění: Zatímco protahování samo o sobě přímo nezpůsobuje evoluci, někteří vědci se domnívají, že konzistentní natahování krku by mohlo nepřímo * nepřímo * ovlivnit vývoj krku žirafy. Protahování by mohlo stimulovat růst některých svalů krku nebo kostí, což dává žirafům malou výhodu při dosahování vyšších listů.
Závěr:
Dlouhý krk žirafy je výsledkem přirozeného výběru, který upřednostňuje jednotlivce s delšími krky. Tito jednotlivci měli lepší přístup k jídlu a zvyšovali své šance na přežití a reprodukci. Během mnoha generací vedl tento výběrový tlak k dramatické délce krku, který dnes vidíme v žirafách.