Království Monera zahrnuje obrovskou rozmanitost prokaryotických organismů, které vykazují různé nutriční strategie k získání organických molekul pro energii a růst. Zde jsou primární výživové režimy nalezené v království Monera:
1. Autotrofní výživa:
Autotrofní bakterie syntetizují vlastní potravu pomocí jednoduchých anorganických látek. Podle zdrojů energie je lze dále rozdělit do dvou hlavních skupin:
a) Fotoautotrofní bakterie: Tyto bakterie využívají energii ze slunečního světla prostřednictvím fotosyntézy k přeměně oxidu uhličitého (CO2) na organické sloučeniny. Mají specializované struktury zvané chromatofory nebo chlorosomy, které obsahují fotosyntetické pigmenty, jako je bakteriochlorofyl. Příklady fotoautotrofních bakterií zahrnují cyanobakterie (také známé jako modrozelené řasy) a určité fialové sirné bakterie.
b) Chemoautotrofní bakterie: Chemoautotrofní bakterie využívají chemickou energii získanou z anorganických chemických reakcí k syntéze organických molekul. Energii získávají oxidací anorganických sloučenin, jako je sirovodík (H2S), amoniak (NH3) nebo železo (Fe2+). Příklady chemoautotrofních bakterií zahrnují nitrifikační bakterie, které přeměňují amoniak na dusitany a dusičnany, a sirné bakterie, které oxidují síru nebo sloučeniny síry.
2. Heterotrofní výživa:
Heterotrofní bakterie si nemohou syntetizovat vlastní potravu a organické sloučeniny musí získávat z jiných zdrojů. Mohou být dále roztříděny do různých skupin na základě jejich specifických způsobů výživy:
a) Saprofytické bakterie: Saprofytické bakterie jsou rozkladače, které rozkládají mrtvou nebo rozkládající se organickou hmotu. Vylučují enzymy, které rozkládají složité organické sloučeniny na jednodušší molekuly, které pak absorbují a využívají jako živiny. Saprofytické bakterie hrají zásadní roli v procesech recyklace živin a rozkladu v různých ekosystémech.
b) Parazitické bakterie: Parazitické bakterie získávají živiny z živých hostitelských organismů. Mohou být intracelulární, sídlící v buňkách hostitele, nebo extracelulární, žijící na povrchu hostitele nebo v tělesných tekutinách. Parazitické bakterie mohou způsobit onemocnění nebo infekce v hostitelských organismech.
c) Symbiotické bakterie: Symbiotické bakterie navazují vzájemně výhodné vztahy s jinými organismy. Mohou poskytovat základní živiny nebo služby svým hostitelům, jako je fixace dusíku v symbióze rostlina-bakterie nebo produkce základních vitamínů v symbióze zvíře-bakterie.
d) Dravé bakterie: Dravé bakterie aktivně loví a zachycují další mikroorganismy pro výživu. Používají různé mechanismy k znehybnění a konzumaci své kořisti, včetně motility, adhezivních struktur a produkce toxinů. Predátorské bakterie hrají roli při kontrole mikrobiálních populací a regulaci dynamiky ekosystémů.
Království Monera vykazuje pozoruhodnou rozmanitost nutričních strategií, což umožňuje těmto prokaryotním organismům prospívat v široké škále stanovišť a ekologických výklenků. Jejich rozmanité způsoby získávání energie a živin významně přispívají k koloběhu živin, fungování ekosystému a udržování ekologické rovnováhy.