* Počáteční konflikt: Příběh otevírá vypravěč pociťoval hluboký pocit izolace a odcizení. Je frustrovaný svým životem a cítí nedostatek spojení se světem kolem sebe. Tento vnitřní konflikt připravuje půdu pro rostoucí akci.
* rybářský výlet: Rybářský výlet vypravěče se stává katalyzátorem jeho emocionální cesty. Zjistí, že se přitahuje k míru a samotě přirozeného světa, ale také zažívá pocit osamělosti a oddělení. To je zdůrazněno skutečností, že loví sám a nedostatek lidské interakce zesiluje jeho vnitřní boje.
* setkání s pstruhem: Setkání s pstruhem je obratem v příběhu. Je to okamžik intenzivního zaměření a spojení pro vypravěče. Zaujme ho krása a síla pstruha a zažívá krátký pocit radosti a naplnění.
* vydání pstruha: Rozhodnutí o uvolnění pstruhů znamená další významný zlom. Je to akt soucitu a nesobectví a signalizuje posun v perspektivě vypravěče. Začne rozpoznávat krásu a hodnotu života, a to i ve svých nejtříhohnějších formách.
* Rostoucí povědomí: Vypravěč nadále uvažuje o osudu pstruha a odráží jeho vlastní život a propojení všech živých věcí. Tato vnitřní reflexe vede rostoucí akci směrem k jeho vyvrcholení.
Je důležité si uvědomit: Neexistuje žádná hlavní vnější akce nebo dramatický konflikt, který by řídil rostoucí akci u „Pstruhů“. Místo toho je rostoucí akce poháněna vnitřní cestou vypravěče sebepoznání a jeho rostoucí povědomí o světě kolem sebe. Příběh vrcholí v okamžiku realizace, kde vypravěč najde pocit míru a spojení s přirozeným světem.