1. Ztráta a fragmentace stanovišť :Primární příčinou ohrožení mnoha druhů je zničení nebo modifikace jejich přirozeného prostředí v důsledku lidských činností. Urbanizace, odlesňování, přeměna půdy pro zemědělství, těžba, neudržitelná těžba zdrojů, znečištění a změna klimatu jsou hlavními hybateli ztráty stanovišť.
2. Lov a pytláctví :Lov pro sport, trofeje nebo nelegální obchod je významným faktorem ohrožení druhů. Nelegální obchod s volně žijícími zvířaty zůstává vážnou hrozbou, zejména pro ohrožená zvířata, jako jsou sloni, nosorožci, tygři a tučňáci.
3. Nadměrný rybolov a vedlejší úlovky :Nadměrný rybolov může vyčerpat populace na neudržitelnou úroveň, což vede k ohrožení. Vedlejší úlovek, neúmyslný odchyt necílových druhů, jako jsou delfíni a mořské želvy, je dalším velkým problémem v komerčních rybolovných praktikách.
4. Změna klimatu a posuny v distribuci :Globální oteplování a související změny životního prostředí mohou nepříznivě ovlivnit ekosystémy, což vede k posunům v distribuci druhů, narušení stanovišť a změněné dostupnosti zdrojů. Mnoho druhů se snaží adaptovat dostatečně rychle, aby přežily v tak měnících se podmínkách.
5. Znečištění :Znečištění z průmyslových zdrojů, zemědělský odpad, úniky ropy a další kontaminanty mohou poškodit divokou zvěř, zhoršit jejich stanoviště a vést k ohrožení.
6. Nemoc a paraziti :Infekční choroby, ať už přirozeně se vyskytující nebo zavlečené lidmi, mohou představovat významné ohrožení ohrožených druhů. Přenos nemocí z domácích zvířat nebo hospodářských zvířat může mít ničivé účinky na vnímavé populace.
7. Velikost populace :Malá velikost populace může způsobit, že druhy budou náchylnější ke genetickým problémům (inbreedingová deprese), snížená genetická rozmanitost a zvýšená zranitelnost vůči změnám prostředí nebo stochastickým událostem.
8. Požadavky na speciální stanoviště :Některé druhy mají velmi specifické preference nebo požadavky na stanoviště, díky čemuž jsou velmi zranitelné vůči změnám nebo narušení stanovišť. Více ohroženy jsou například druhy adaptované na vzácné a křehké ekosystémy nebo závislé na konkrétních zdrojích potravy.
9. Konkurence invazivních druhů :Invazivní druhy, často zavlečené neúmyslně prostřednictvím lidských činností, mohou soutěžit s původními druhy o zdroje, jako je potrava a stanoviště, což vede k úbytku a ohrožení původních druhů.
10. Nedostatek reprodukčního úspěchu :Ohrožené druhy často čelí problémům souvisejícím s reprodukčním úspěchem. Nízká plodnost, poruchy reprodukce nebo neschopnost najít vhodné partnery mohou přispět k poklesu populace a zvýšenému ohrožení.
11. Pomalý růst a reprodukce :Druhy s přirozeně pomalou rychlostí růstu a delšími reprodukčními cykly jsou náchylnější k ohrožení. Změny v ekosystémech, které narušují tyto cykly, jako jsou zrychlené změny životního prostředí, mohou být škodlivé pro jejich přežití.
12. Omezený rozsah :Druhy s malým geografickým areálem jsou náchylnější k hrozbám, jako je ztráta přirozeného prostředí nebo přírodní katastrofy, protože mají méně možností přemístění do příznivějších podmínek.
13. Nedostatek veřejného povědomí :Někdy mohou být druhy ohroženy, aniž by se jim dostalo široké veřejné pozornosti nebo podpory úsilí o ochranu. To může bránit účinným strategiím ochrany.