1. Ztráta a roztříštěnost stanovišť:Hlavní příčinou úpadku evropských norských je ztráta, degradace a roztříštěnost jejich přirozených stanovišť. Tyto norky se spoléhají na pobřežní ekosystémy (oblasti podél břehů řeky) a mokřady pro přežití, ale lidské činnosti, jako je urbanizace, přeměna půdy pro zemědělství, odlesňování a znečištění, výrazně snížily a roztříštily jejich preferované stanoviště.
2. Znečištění vody:Evropské norky jsou vysoce citlivé na znečištění vody. Pesticidy, herbicidy, průmyslový odpad a vypouštění odpadních vod do vodních cest kontaminovaly jejich stanoviště, což ovlivnilo jejich zdraví a reprodukční úspěch. Znečištění vede ke snížení dostupnosti kořisti, akumulaci toxinů v jejich tělech a ke zvýšení zranitelnosti vůči nemocem.
3. přesun a odchyt:V minulosti byli evropští norky těžce loveni za svou kožešinu, což vedlo k vážnému poklesu populace. I když jejich lov byl dnes v mnoha zemích zakázán, stále dochází k nelegálnímu odchytce a pytláctví, což představuje nepřetržitou hrozbu pro jejich populace.
4. Konkurence a nemoci:Evropské norky čelí konkurenci invazivních druhů, jako jsou americké norky (Neovison Vison), které mají větší velikost a jsou agresivnější. Američtí norky mohou překonat evropské norky na jídlo a stanoviště, což má za následek přemístění obyvatelstva a snížené přežití. Navíc nemoci přenášená jinými masožravci, jako je psí psi, mohou ovlivnit evropské norky a přispívat k jejich úmrtnosti.
5. Omezená genetická rozmanitost:Rozsah evropského Minka se stal velmi roztříštěným, což vedlo k malým a izolovaným populacím. Tato fragmentace může mít za následek omezenou genetickou rozmanitost, díky čemuž je druh náchylnější k onemocnění a snížení jejich adaptivní schopnosti na měnící se podmínky prostředí.
6. Změna klimatu:Stejně jako mnoho jiných druhů, i evropská norka jsou také ovlivněna změnou klimatu. Změněné vzorce počasí, změny dostupnosti vody a posuny distribuce druhů kořisti v důsledku teploty oteplování představují další výzvy pro jejich přežití.
Vyvíjí se úsilí o ochranu a ochranu evropských nositelů prostřednictvím ochrany stanovišť, obnovy a řízení, jakož i programů chovu v zajetí a reintrodukční iniciativy. Tento druh však zůstává vysoce zranitelný a vyžaduje průběžné monitorování a ochrany, aby se zabránilo dalšímu poklesu a zajistilo jeho dlouhodobé přežití.