1. Vertikální migrace: Mnoho planktonu, zejména zooplanktonu, migruje vertikálně ve vodě. Během dne zůstávají hlouběji, kde je tmavší a predátoři mají těžší čas. V noci se pohybují na povrch, aby se živili fytoplanktonem.
2. Skrytí ve strukturách: Někteří plankton najdou útočiště v oblastech, jako jsou lesy s řasami, mořské lesy nebo korálové útesy. Tyto struktury poskytují úkryt před predátory a nabízejí oblasti pro skrytí planktonu.
3. Transparentnost a kamufláž: Některé plankton jsou průhledné nebo mají maskování, které se smíchají s jejich okolím, což je těžší najít predátory.
4. Bioluminiscence: Někteří plankton produkuje své vlastní světlo (bioluminiscence), které může buď přilákat kořist, nebo zmařit dravce, což jim dává šanci uniknout.
5. Obranné mechanismy: Některé plankton má obranu, jako jsou páteře, bodavé buňky nebo toxiny, díky nimž jsou nepříjemné nebo nebezpečné jíst pro predátory.
6. Vysoká čísla a rychlá reprodukce: Planktonické organismy se rychle reprodukují, takže i když jsou některé konzumovány, existuje velká šance, že se populace rychle zotaví.
7. Načasování a umístění: Některé druhy planktonu se mohou vytvořit v konkrétních ročních obdobích nebo oblastech, kde jsou predátoři méně hojné nebo méně aktivní.
Je důležité si uvědomit, že se jedná pouze o některé ze strategií, které plankton používá, aby se zabránilo konzumaci. Specifické strategie závisí na druhu a prostředí, ve kterém žijí.