Teplota vody: Kosatky jsou dobře přizpůsobeny širokému spektru teplot vody, od studených vod Antarktidy až po teplejší vody tropů. Mají několik fyziologických adaptací, které jim umožňují tolerovat extrémní teploty, jako je silná vrstva tuku a vysoká rychlost metabolismu.
Salinita: Kosatky mohou přežít ve slané i brakické vodě. Jsou schopni tolerovat širokou škálu slanosti, od vysoce slaných vod oceánu až po méně slané vody ústí řek a řek. To jim umožňuje vstoupit do ústí řek a řek při hledání potravy nebo kamarádů.
pH: Kosatky jsou schopny tolerovat širokou škálu úrovní pH, od mírně kyselých až po mírně zásadité. To jim umožňuje přežít jak v kyselých vodách Arktidy, tak v alkalických vodách tropů.
Sluneční světlo: Kosatky jsou denní zvířata, což znamená, že jsou nejaktivnější během dne. Při navigaci, hledání potravy a vzájemné komunikaci spoléhají na sluneční světlo. V oblastech s dlouhými obdobími tmy, jako jsou polární oblasti v zimě, se kosatky mohou při navigaci a hledání potravy spoléhat na jiné smysly, jako je echolokace.
Ledová pokrývka: Kosatky jsou schopny přežít v oblastech s různým stupněm ledové pokrývky. Často se vyskytují v oblastech s mořským ledem, kde mohou lovit tuleně, lachtany a další mořské savce. V oblastech se silnou ledovou pokrývkou mohou kosatky využívat trhliny v ledu k vynoření a dýchání, nebo mohou cestovat do oblastí s menší ledovou pokrývkou.
Dostupnost kyslíku: Kosatky jsou savci, kteří povinně dýchají vzduch, což znamená, že se musí dostat na povrch, aby se nadechli. Aby přežili, spoléhají na dostupnost kyslíku ve vodě. V oblastech s nízkou hladinou kyslíku, jako jsou hluboké vody nebo znečištěné oblasti, mohou mít kosatky potíže s nalezením dostatečného množství kyslíku k dýchání a mohou se muset častěji dostávat na povrch.