1. kulturní a historický význam: Velrybář je po staletí součástí japonské kultury a historie. Má svůj původ v pobřežních komunitách, které se spoléhaly na mořské zdroje pro výživu. Tradiční velrybářské praktiky byly předány generacemi a velryby zastávaly významné místo v japonském folklóru, kuchyni a tradicích.
2. ekonomické faktory: Velrybář historicky přispěl k ekonomice pobřežních komunit v Japonsku. Pro spotřebu, obchod a průmyslové účely se používají výrobky odvozené z velryb a velryb, jako je velryba. Velrybářský průmysl poskytoval zaměstnání a podporoval místní ekonomiky v některých regionech země.
3. vědecký výzkum: Japonsko zdůrazňuje důležitost vědeckého výzkumu jako důvod pro své velrybářské činnosti. Vláda tvrdí, že velrybářství je nezbytné pro shromažďování vědeckých údajů o populacích velryb, jejich biologii a jejich interakcích s mořskými ekosystémy. Tento výzkum je považován za nezbytný pro ochranu a udržitelného řízení zdrojů velryb.
4. Práva na národní suverenity a rybolov: Japonsko tvrdí své právo zapojit se do velryb na územních vodách a exkluzivní ekonomické zóně. Vláda považuje velryby za legitimní výkon své suverenity a práva využívat přírodní zdroje v rámci svých námořních hranic.
5. jídlo a výživa: Velryby maso je spotřebováno v Japonsku jako tradiční jídlo a někteří tvrdí, že je důležitou součástí japonské stravy. Spotřeba masa velryb však v posledních letech výrazně klesla a jsou k dispozici alternativy.
Je důležité si uvědomit, že japonské velrybářské činnosti byly předmětem mezinárodní kritiky a debaty, přičemž mnoho organizací a zemí, které se staví proti velrybům z etických a environmentálních důvodů. Mezinárodní velrybářská komise (IWC), mezinárodní orgán, který reguluje velrybářské činnosti, stanovil limity a kvóty pro úlovky velryb, ale Japonsko se nadále zapojuje do velrybářství pod poskytováním velryb moratoria IWC.