1. Vnitřní ucho: Ryby mají vnitřní ucho, podobné našemu, obsahující tekutinu a senzorické buňky zvané vlasové buňky. Tyto vlasové buňky jsou velmi citlivé na vibrace.
2. Boční čára: Jedná se o jedinečný rys, který běží podél stran rybího těla. Je to řada pórů a kanálů naplněných tekutinou, která se připojuje k vnitřnímu uchu. Boční čára působí jako tlakový senzor, detekuje vibrace a změny tlaku vody.
3. Přenos zvuku: Zvuk cestuje vodou jako vibrace. Tyto vibrace jsou vyzvednuty boční linií ryby a přenášeny do vnitřního ucha. Vlasové buňky ve vnitřním uchu poté posílají signály do mozku ryby, což jim umožňuje „slyšet“ zvuk.
4. Rozsah sluchu: Ryby mohou slyšet širokou škálu frekvencí v závislosti na jejich druhu a velikosti. Některé ryby, jako je sumce, jsou velmi citlivé na nízkofrekvenční zvuky, zatímco jiné, jako delfíni, mají vyšší frekvenční rozsah.
5. Účel slyšení: Ryby používají své slyšení pro různé účely, včetně:
* Nalezení jídla: Mohou detekovat vibrace kořisti pohybující se ve vodě.
* Komunikace: Mnoho druhů spolu komunikuje pomocí zvuků.
* navigace: Mohou použít zvuky k orientaci a navigaci v okolí.
* vyhýbání se predátorům: Mohou detekovat zvuky blížících se predátorů.
Zajímavý fakt: Některé ryby mohou dokonce „slyšet“ skrz jejich kosti. Tyto vibrace jsou přenášeny skrz kosterní systém ryb do jeho vnitřního ucha.
Stručně řečeno, ryby slyší kombinací jejich vnitřního ucha a boční linie, které společně detekují vibrace ve vodě. To jim umožňuje navigovat, komunikovat, najít jídlo a vyhýbat se dravcům.