Podle Knihy Zjevení (kapitola 20) budou všechny lidské bytosti, které se nenajdou v Knize života, postaveny před Boha k soudu. Kniha života představuje seznam těch, kterým byly odpuštěny hříchy skrze víru v Ježíše Krista. Ti, jejichž jména nejsou v Knize života, budou souzeni na základě jejich činů, činů a slov během svého života.
Standardem pro soud je Boží zákon, jak je zjeven v Bibli, který zahrnuje všechny morální zásady a přikázání. Bible uvádí, že všichni lidé nedosáhli dokonalého Božího měřítka, a proto potřebují spasení a odpuštění prostřednictvím Ježíše Krista.
Pokud jde o křesťany, je důležité pochopit, že spasení v křesťanství není založeno na našich skutcích nebo úspěších, ale pouze na milosti a milosrdenství Boží skrze víru v Ježíše Krista. Křesťané jsou však stále odpovědní za svá rozhodnutí a činy a jsou povoláni žít život poslušnosti a spravedlnosti.
Zatímco křesťané jsou zachráněni před věčným zavržením skrze víru v Krista, budou stále čelit typu soudu nebo hodnocení před Bohem, kterému se říká Soudná stolice Kristova, což se liší od soudu Velkého bílého trůnu. Toto hodnocení se zaměřuje na hodnocení života věřících a jejich správcovství Božích zdrojů a darů.
Stručně řečeno, soud Velkého bílého trůnu je ve Zjevení vylíčen jako soud podle děl pro ty, jejichž jména se nenacházejí v Knize života. Tento rozsudek slouží jako připomínka toho, že všechny lidské bytosti jsou zodpovědné za své činy a volby a nakonec budou čelit Božímu hodnocení a spravedlnosti.