Sarcomastigophora byla tradičně součástí království Protista, které zahrnovalo širokou škálu eukaryotických organismů. Následné molekulární fylogenetické studie však ukázaly, že Protista je polyfyletická, což znamená, že nesdílí společného předka. Výsledkem je, že Sarcomastigophora a další tradiční skupiny protistů byly reorganizovány na základě jejich evolučních vztahů.
Zde jsou některé klíčové body o sarkomastigině:
1. Zastaralá klasifikace :Sarcomastigina, jako jediná taxonomická skupina, je nyní považována za zastaralou na základě moderních molekulárních důkazů. V moderních klasifikačních systémech není uznáván.
2. Améboidní a bičíkovité organismy :Sarcomastigina zahrnovala améboidní i bičíkovité organismy, které byly seskupeny na základě společných podobností v buněčné struktuře a lokomoci. Améboidní organismy používají pseudopodia k pohybu a zachycování kořisti, zatímco bičíkovité organismy používají k pohybu bičíkovité struktury zvané bičíky.
3. Příklady :Některé dobře známé příklady organismů tradičně klasifikovaných v rámci Sarcomastigina zahrnují:
- Améby :Améboidní organismy vyskytující se v různých prostředích, známé svou schopností měnit tvar rozšiřováním pseudopodií.
- Euglena :Bičíkatý organismus, který má vlastnosti podobné rostlinám i zvířatům.
– Giardia :Bičíkovitý parazit, který způsobuje giardiázu, běžné průjmové onemocnění.
- Trypanosoma :Bičíkatý parazit zodpovědný za způsobení africké spavé nemoci a Chagasovy choroby.
4. Polyfyletická skupina :Molekulární fylogenetické studie odhalily, že Sarcomastigina je polyfyletická skupina. To znamená, že organismy tradičně klasifikované pod Sarcomastigina nesdílejí nedávného společného předka a mají odlišný evoluční původ.
5. Reorganizace :V důsledku těchto zjištění byly organismy, které byly dříve klasifikovány pod Sarcomastigina, zařazeny do různých eukaryotických superskupin na základě jejich skutečných evolučních vztahů. Mezi tyto superskupiny patří Excavata, Amoebozoa, Opisthokonta a další.
Stručně řečeno, Sarcomastigina již není považována za platnou taxonomickou skupinu. Moderní klasifikace používají molekulární data k přiřazení organismů k monofyletickým skupinám na základě jejich evolučních vztahů, což vede k přesnějšímu pochopení eukaryotické diverzity.