Běžně otravná zvířata:
* komáři: Tyto drobné škůdci jsou notoricky známí svými svědění, bzučení a schopnost šířit nemoci.
* krysy a myši: Jejich přítomnost v domácnostech je často nevítaná, protože mohou poškodit majetek, šířit nemoc a být obtěžováním.
* Houseflies: Tento hmyz je přetrvávající, náchylný k šíření bakterií a může být stálým zdrojem podráždění.
* veverky: Mohou to být nepříjemnost v zahradách, žvýkat nábytek a dostat se do podkroví.
* holubi: Jejich trus může být chaotický a představovat zdravotní rizika a jejich neustálé koo může být rušivé.
* včely a vosy: I když jsou důležitými opylovači, jejich bodnutí mohou být pro ty s alergiemi bolestivé a nebezpečné.
* cvrčky a kobylky: Jejich cvrlikání a poskakování může být nepříjemné, zejména v noci.
* krávy, kozy a ovce: I když jsou obecně poslušní, mohou být hluční, zejména ve velkých stádech.
* psi (štěkání): Nadměrné štěkání může být pro sousedy rušivé a způsobit stres.
* kočky (poškrábání): Kočky škrábající nábytek může být pro majitele zdrojem frustrace.
Další faktory, které přispívají k „obtěžování“:
* stanoviště: Zvířata žijící v těsné blízkosti lidí jsou s větší pravděpodobností považována za nepříjemné.
* individuální chování: Někteří jedinci v rámci druhu mohou být náchylnější ke specifickému chování, které lidé považují za dráždivé.
* kulturní perspektivy: To, co se považuje za nepříjemné v jedné kultuře, nemusí být v jiné.
Je důležité si pamatovat:
* respektování volně žijících živočichů: Dokonce i zvířata, která jsou považována za „nepříjemné“, hrají roli v ekosystému.
* Nalezení řešení: Často existují humánní způsoby, jak řešit konflikty se zvířaty, jako je použití repelentů, odstrašujících prostředků nebo modifikace chování.
* Vzdělání a porozumění: Učení o chování zvířat nám může pomoci lépe porozumět a ocenit je.