- Ztráta stanoviště: Zničení nebo fragmentace šedých veverkových stanovišť v důsledku urbanizace, odlesňování a zemědělských praktik může snížit dostupnost zdrojů potravy a správné úkryt, což vede k nutričnímu stresu a nakonec hladovění.
- Konkurence :V stanovištích, kde šedé veverky koexistují s jinými druhy veverky, jako jsou červené veverky nebo invazivní druhy, jako je východní šedá veverka, může konkurence o jídlo a území vést k omezenému přístupu ke zdrojům a zvýšení hladovění.
- Hustota populace :Přeplněné populace šedé veverky mohou vyčerpávat zdroje potravin, což způsobuje podvýživu a hladovění, zejména v drsných zimních měsících, kdy jsou přírodní zdroje potravy vzácné.
- nemoc :Infekční nemoci nebo parazity mohou oslabit šedé veverky, což je činí méně efektivní při hledání potravy a zranitelnější vůči hladovění. Některá onemocnění, jako je nešťastná veverka, mohou způsobit závažné léze a stavy kůže, což ovlivňuje schopnost veverky krmit a regulovat její tělesnou teplotu.
- počasí :Extrémní povětrnostní události, jako jsou sucha, prodloužené zimy nebo náhlé změny teploty, mohou narušit přirozenou dostupnost veverky nebo ovlivnit jejich schopnost píce a skladovat jídlo. V takových podmínkách může dojít k hladovění, pokud veverka nemůže přizpůsobit nebo najít alternativní zdroje výživy.
- predace :Zvýšený tlak predátorů, včetně větších kořisti ptáků, větších masožravých savců nebo dokonce domácích zvířat, může způsobit chronický stres, přemístění a snížený možnosti hledání potravy, což vede k podvýživě a hladovění v šedých veverkách.
- Lidské rušení: Lidské činnosti, jako je lov, zachycení nebo narušení přírodních oblastí potravy, mohou také způsobit hladovění v šedých veverkách narušením jejich obvyklých vzorců krmení a snížením jejich schopnosti najít a ukládat jídlo.
- Nejistota potravin :Pokud v okolním prostředí chybí dostupnost ořechů, semen, ovoce, hmyzu nebo jiných typických potravinových zdrojů, mohou šedé veverky čelit nejistotě potravin a nakonec podlehnout hladovění.