1. Osmoregulace:Cownose paprsky jsou euryhalinní, což znamená, že mohou přežívat v široké škále salinit. Mají specializované rektální žlázy, které pomáhají regulovat rovnováhu soli a vody v těle. Tyto žlázy vylučují přebytečnou sůl, když je slanost vysoká, což jim umožňuje udržovat vhodnou osmotickou rovnováhu ve svém vnitřním prostředí.
2. Termoregulace:Rejnoci Cownose jsou poikilotermní živočichové, označovaní také jako studenokrevní. Nemohou vytvářet vlastní tělesné teplo a při regulaci tělesné teploty se spoléhají na vnější zdroje. Termoregulace dosahují úpravou polohy ve vodním sloupci nebo přesunem do oblastí s různou teplotou vody. Cownose paprsky mají také vysoký poměr plochy povrchu k objemu, což umožňuje efektivní výměnu tepla s okolím.
3. Acidobazická rovnováha:Cownose paprsky udržují vhodnou acidobazickou rovnováhu neboli hladinu pH ve svých vnitřních tekutinách. Ve svých žábrách mají specializované struktury zvané chloridové buňky, které hrají roli při regulaci transportu iontů. Tyto buňky pomáhají udržovat stabilní hladinu pH výměnou bikarbonátových a chloridových iontů, čímž zajišťují optimální podmínky pro buněčné procesy a celkové tělesné funkce.
4. Regulace iontů:Cownose paprsky regulují hladiny různých iontů, včetně sodíku, draslíku a vápníku, v jejich tělesných tekutinách. Specializované mechanismy transportu iontů v žábrách a ledvinách pomáhají udržovat vhodné koncentrace iontů nezbytné pro správné fyziologické funkce, jako je nervový přenos, svalové kontrakce a enzymové aktivity.
5. Vylučování dusíku:Cownose paprsky, stejně jako ostatní elasmobranchs, mají specializované ledviny známé jako opisthonefrické ledviny pro vylučování dusíkatých odpadních produktů. Přeměňují toxický amoniak na močovinu a vylučují ji močí, přičemž ve svém vnitřním prostředí udržují odpovídající hladiny dusíkatých sloučenin.
6. Endokrinní systém:Endokrinní systém paprsků Cownose hraje zásadní roli při regulaci různých fyziologických procesů a udržování homeostázy. Hormony, jako jsou ty z hypofýzy, štítné žlázy a slinivky břišní, pomáhají řídit růst, metabolismus, reprodukci a další funkce a přispívají k celkové vnitřní stabilitě.
Využitím těchto fyziologických mechanismů a adaptací si rejnoci udržují stabilní vnitřní prostředí navzdory změnám v jejich vnějším okolí. Tyto adaptace jim umožňují prospívat v různých stanovištích a přežít v podmínkách, které mohou být náročné pro jiné mořské druhy.