1. Bezobratlí :Bezobratlí jsou živočichové, kterým chybí páteř, a tvoří drtivou většinu všech živočišných druhů. Mnoho bezobratlých, jako je hmyz, měkkýši a korýši, mají tvrdé skořápky nebo exoskelety, které je pomáhají chránit před rozpadem. Díky tomu budou pravděpodobně zachovány jako fosilie než zvířata s měkkým tělem.
2. Obratlovci s tvrdou strukturou :Obratlovci jsou zvířata, která mají páteř a zahrnují ryby, obojživelníky, plazy, ptáky a savce. Obratlovci s tvrdými strukturami, jako jsou kosti, zuby a šupiny, budou pravděpodobněji zachováni jako fosilie než obratlovci s měkkými těly.
3. Zvířata, která žila v prostředí podporujícím ochranu :Některá prostředí jsou pro uchování zkamenělin příznivější než jiná. Například zvířata, která žila v mořském prostředí, budou pravděpodobněji zachována než zvířata, která žila na souši. Je to proto, že mořské prostředí obsahuje vyšší koncentraci minerálů, které mohou pomoci zachovat organický materiál.
4. Zvířata, která zemřela při náhlých událostech :Zvířata, která zemřela při náhlých událostech, jako jsou sopečné erupce nebo povodně, se pravděpodobněji zachovají jako fosilie než zvířata, která zemřela postupně na nemoci nebo stáří. Náhlé události totiž mohou zvířata rychle pohřbít a zabránit jejich vymýcení nebo rozkladu.
5. Zvířata, která žila v určitých geologických obdobích :Pravděpodobnost zachování zvířete jako fosílie také závisí na geologickém časovém období, ve kterém žilo. Například zvířata, která žila v období karbonu (asi před 300–360 miliony let), budou pravděpodobněji zachována jako fosilie než zvířata, která žila v období křídy (asi před 66–100 miliony let). Období karbonu bylo totiž dobou rozsáhlého tvoření uhlí, které pomáhalo uchovat organický materiál.