1. Evoluční adaptace:
* Dostupnost jídla: V prostředích, kde jsou rostliny hojné a kořist zvířat je vzácná, stává se býložravstvím nejúčinnějším způsobem získání energie.
* trávicí systémy: Herbivoři vyvinuli specializované trávicí systémy s delšími střevami a symbiotickými bakteriemi, které jim pomáhají rozkládat tvrdý rostlinný materiál, jako je celulóza.
2. Ekologický výklenek:
* Snížení konkurence: Býložravci mohou zabírat různé ekologické výklenky než masožravci, což snižuje konkurenci o zdroje.
* Plant-Herbivore Coevolution: Rostliny se vyvinuly obrany proti býložravcům a někteří býložravci vyvinuli specifické adaptace k překonání těchto obrany a vytvořili složitý vztah.
3. Životní styl a chování:
* velká velikost: Mnoho velkých býložravců, jako sloni a hrochy, se vyvinulo, aby konzumovalo velké množství rostlin, aby vyhovovaly jejich energetickým potřebám.
* přežvýkavci: Zvířata jako krávy, ovce a kozy mají čtyřkomolené žaludky, které jim umožňují trávit tvrdou rostlinnou hmotu po dlouhou dobu, což je velmi efektivní při extrakci živin.
* sociální chování: Někteří býložravci, jako jsou zebry, žijí ve stádech, poskytují ochranu před predátory a usnadňují účinné potravy.
Je důležité si uvědomit:
* Ne všechna zvířata, která jedí rostliny, jsou v přísném smyslu „vegetariánská“. Například mnoho omnivorů, jako jsou medvědi a prasata, jí rostliny i zvířata.
* Existují také „přísní“ býložravci, Stejně jako Koalas, kteří mají specializované trávicí systémy pro konzumaci pouze eukalyptových listů.
* Termín „vegetariánský“ se používá hlavně k popisu výběru lidských stravy.
Celkově je vývoj býložravosti u zvířat poháněn kombinací faktorů, včetně adaptace na konkrétní prostředí, snižování konkurence a koevoluce s rostlinami. To mělo za následek širokou rozmanitost býložravců s jedinečnými adaptacemi a ekologickými rolemi.