Řečník naznačuje, že zběsilá aktivita veverky se může zdát bezvýznamná ve srovnání s majestátností hory, ale obě mají své místo v kosmickém řádu. Hora je majestátní a inspirativní, ale veverčí pracovitost a odhodlání jsou také obdivuhodné vlastnosti. Řečník uzavírá prohlášením, že hora a veverka jsou oba „částí jednoho celku“, přičemž každý plní svou jedinečnou roli v harmonii přírody.
V širším slova smyslu lze báseň interpretovat jako meditaci o vztahu mezi lidstvem a přírodou, případně mezi jednotlivcem a kosmem. Veverka představuje naši lidskou tendenci soustředit se na naše každodenní starosti a bezprostřední touhy, zatímco hora symbolizuje rozsáhlé a永恒不变 aspekty vesmíru. Báseň nám připomíná, že jsme součástí většího celku a že naše individuální životy mají v rámci velkého schématu přírody smysl a účel.