Narušení potravních řetězců: Vymírání může narušit potravní řetězce a potravní sítě. Pokud je například z ekosystému odstraněn špičkový predátor, populace býložravců může explodovat, což vede k nadměrné pastvě a ničení přirozeného prostředí.
Ztráta ekosystémových služeb: Zvířata poskytují mnoho základních ekosystémových služeb, jako je opylování, šíření semen a rozklad. Pokud druhy zvířat vyhynou, tyto služby mohou být ztraceny nebo znehodnoceny, což může mít negativní důsledky pro lidské blaho.
Změna klimatu: Vymírání může také přispět ke změně klimatu. Například vyhynutí velkých býložravců může vést ke zvýšení emisí skleníkových plynů.
Nemoc: Ztráta některých živočišných druhů může vést k šíření nemocí. K tomu může dojít, když druh dravce, který drží druh kořisti na uzdě, vyhyne, což umožní tomuto druhu kořisti přemnožit se a šířit nemoci mezi svým vlastním druhem i ostatními druhy.
Kolocyklování živin: Zvířata hrají důležitou roli v koloběhu živin v ekosystému. Když živočišné druhy vyhynou, může to narušit koloběh živin a vést k poklesu růstu rostlin.
Genetická rozmanitost: Živočišné druhy představují obrovskou genetickou rozmanitost, která je nezbytná pro přežití celé planety. Když živočišné druhy vyhynou, tato genetická rozmanitost se ztrácí, což činí celý ekosystém zranitelnějším vůči změnám a méně odolným vůči environmentálním výzvám.
Kolaps ekosystému: V extrémních případech může vymírání zvířat vést až ke kolapsu celého ekosystému. To se může stát, když klíčový druh vyhyne, což znamená druh, který hraje ve svém prostředí neúměrně velkou roli. Ztráta klíčového druhu může spustit kaskádu vymírání, což povede k úplnému rozpadu ekosystému.
Celkově může mít vymírání zvířat na přírodu zničující dopad. Mohou vést ke ztrátě biologické rozmanitosti, narušení potravních řetězců, ztrátě ekosystémových služeb, změně klimatu, nemocem, koloběhu živin, genetické rozmanitosti a kolapsu ekosystému. Je důležité podniknout kroky k ochraně živočišných druhů a zabránit vymírání.