Příběh pstruha je převážně charakterizován pocitem nostalgie, touhy a melancholií. Vypravěč přemýšlí o svých minulých zkušenostech s rybolovem pstruha, vyvolává pocit ztráty a touhu po jednodušším časech. Popisy přirozeného okolí a atmosféra rybářských výletů vyvolávají pocit míru, klidu a hluboké spojení s přírodou. Existuje však také melancholický podproud, protože vypravěč přemýšlí o prchavé povaze těchto okamžiků a změnách, které čas přináší. Emoce zprostředkované v příběhu vytvářejí poignativní a kontemplativní náladu.
