V křesťanské tradici má zvláštní význam akt přijímání (svátosti eucharistie) během bohoslužeb. Přijímání zahrnuje věřící, kteří konzumují chléb a víno (nebo chléb a hroznovou šťávu), symbolizující tělo a krev Ježíše Krista. V tomto kontextu slouží přijímání jako duchovní praxe, o které se věří, že posiluje spojení s Bohem. Věřící se účastní přijímání jako akt uctívání, připomínají si Ježíšovu oběť a vyjadřují svou osobní oddanost. Prostřednictvím reflexe, modlitby a kontemplace spojených s rituálem se účastníci snaží kultivovat smysl pro duchovní spojení a jednotu jak s Bohem, tak s komunitou kolektivní víry.
Je nezbytné poznamenat, že společenství a vnímání jeho účinků je založeno na víře a náboženských tradicích. Interpretace toho, jak přijetí přijímání přivádí někoho blíže k Bohu, se může lišit mezi různými praktikami víry a jednotlivými věřícími