1. Odpařování: Sluneční energie zahřívá povrchovou vodu v oceánech, jezerech, řekách a dokonce i v půdě, transformuje ji na vodní páru a zvedá ji do atmosféry.
2. Kondenzace: Když se vodní pára stoupá a ochlazuje, mění se zpět na kapičky tekuté vody a vytváří mraky.
3. Srážky: Když se kapičky v mracích stanou příliš těžkými, upadnou zpět na Zemi jako déšť, sníh, ruční nebo krupobití.
4. Odtok: Srážky, které padá na půdu, proudí přes povrch a shromažďují se v řekách, potokech, jezerech a oceánech.
5. Infiltrace: Část srážek nasává do země a doplňuje rezervy podzemní vody.
6. Transpirace: Rostliny absorbují vodu ze země a uvolní ji do atmosféry skrz jejich listy a přispívají k cyklu.
Čištění: V průběhu cyklu voda podléhá přirozeným čištění:procesy:
* odpařování: Pouze čistá vodářská pára stoupá a zanechává za sebou soli a nečistoty.
* kondenzace: Když se vodní pára kondenzuje, tvoří čisté kapičky.
* filtrace: Jak voda protéká zemí, filtruje se vrstvami půdy a horniny a odstraňuje nečistoty.
Klíčové zdroje čisté sladké vody:
* podzemní voda: Voda uložená v podzemních kolektorech, často filtrovaná vrstvami horniny a půdy.
* povrchová voda: Voda nalezená v řekách, jezerech a potokech, která je obvykle doplněna srážením a odtokem.
* Snow Demelt: Voda uvolněná z tajícího se sněhu a ledu, což je často velmi čisté.
Je důležité si uvědomit:
* Zatímco hydrologický cyklus přirozeně čistí vodu, lidské činnosti ji mohou kontaminovat znečišťujícími látkami.
* Sladkovodní zdroje jsou konečné a zranitelné vůči vyčerpání, což činí zásadní ochranou.
Pochopení hydrologického cyklu nám pomáhá ocenit zásadní roli vody v přírodě a důležitost její ochrany.