1. Sladkovodní život (anadromní fáze):
* Problém: Losos ve sladké vodě musí zabránit vstupu vody do jejich těl a ztráty solí.
* Řešení:
* ledviny: Produkují velké množství zředěné moči a eliminují přebytečnou vodu.
* gills: Aktivně absorbují soli z vody prostřednictvím specializovaných buněk zvaných chloridové buňky.
* střeva: Absorbují soli z jídla.
2. Život slané vody (katadromní fáze):
* Problém: Losos ve slané vodě musí zabránit ztrátě vody a zabránit nadměrnému nahromadění soli.
* Řešení:
* ledviny: Produkují malé množství koncentrované moči, aby šetřily vodu.
* gills: Aktivně vylučují nadbytečné soli chloridovými buňkami.
* střeva: Minimalizují absorpci soli z potravy.
fyziologické adaptace:
* chloridové buňky: Tyto specializované buňky v žácích hrají klíčovou roli v absorpčních i vylučujících solích v závislosti na prostředí.
* Hormonální ovládání: Hormony, jako je kortizol a prolaktin, regulují aktivitu chloridových buněk a dalších osmoregulačních mechanismů.
* Behaviorální adaptace: Losos může pít více vody ve slané vodě, aby kompenzoval ztrátu vody a může se také vyhnout vysoce solným oblastem.
Anadromní migrace:
Schopnost lososa přepínat mezi sladkou vodou a slanou vodou je zásadní pro jejich životní cyklus. Narodily se ve sladkovodních proudech, migrují do oceánu, aby se nakrmily a rostly, a poté se vrátí do sladké vody, aby se vynořily. Tato migrace zahrnuje pozoruhodný fyziologický posun v jejich osmoregulačních mechanismech, což jim umožňuje přežít a prosperovat v obou prostředích.
Celkově:
Losos vyvinul sofistikované osmoregulační mechanismy, které jim umožňují udržovat konstantní vnitřní koncentraci soli navzdory kolísající slanosti jejich prostředí. Tato adaptace je nezbytná pro jejich přežití a reprodukční úspěch.